Splátkový kalendář může být dobrým řešením, pokud člověk nedokáže závazek uhradit najednou. Funguje ale pouze tehdy, když odpovídá skutečným finančním možnostem.
Při finančních problémech bývá první reakcí snaha nastavit co nejnižší splátku.
Na první pohled to dává smysl. Čím nižší splátka, tím snadněji se každý měsíc zaplatí.
Jenže příliš nízká splátka může znamenat velmi dlouhé řešení závazku. Naopak příliš vysoká může fungovat jeden měsíc a hned další už ne.
Dobrá splátka je především realistická
Při přemýšlení o splátkách má smysl podívat se na běžný měsíční rozpočet.
Kolik vám po zaplacení bydlení, energií, jídla, dopravy a dalších základních výdajů skutečně zbývá?
Právě z této částky by měla vycházet dohoda, kterou budete schopni dlouhodobě dodržet.
Nesplněný slib situaci neposouvá
Dohodnout vysokou splátku jen proto, aby telefonát rychle skončil, není dobré řešení.
Pokud už při dohodě víte, že částku pravděpodobně nezvládnete, je lepší to říct.
Pro obě strany je hodnotnější realistická dohoda než slib, který bude za několik dní porušen.
Co když se situace změní?
Může se stát, že splátkový kalendář funguje několik měsíců a pak přijde neočekávaný výdaj, nemoc nebo výpadek příjmu.
V takovém případě má smysl začít situaci řešit dříve, než se několik splátek začne hromadit.
Možnosti se budou vždy odvíjet od konkrétní pohledávky a pravidel věřitele, ale včasná komunikace je téměř vždy lepší než dlouhé ticho.
Splátkový kalendář není cílem sám o sobě. Je to nástroj, který má vést k reálnému vyřešení závazku.